Scintigrafie štítné žlázy (99mTc-pertechnetát)

Praktický průvodce pro indikující lékaře

Princip a metoda

Scintigrafie štítné žlázy je základní radionuklidová metoda, která umožňuje zobrazení funkčního parenchymu a distribuce aktivity ve štítné žláze. Po intravenózní aplikaci 99mTc-pertechnetátu dochází k jeho vychytávání tyreocyty prostřednictvím sodíko-jodidového symportéru, avšak bez inkorporace do hormonů. Distribuce radiofarmaka proto odráží regionální transportní aktivitu buněk a poskytuje obraz funkce jednotlivých oblastí žlázy.

Scintigrafie je prováděna pomocí planární gama kamery, v indikovaných případech doplněná o SPECT/CT, které zlepšuje lokalizaci ložisek a odlišení ektopické tkáně. Vyšetření má vysokou citlivost pro difúzní i ložiskové poruchy funkce a je nepostradatelné pro diagnostiku tyreopatií.

Hlavní klinické indikace

  • Toxický adenom – průkaz solitárního hyperfunkčního ložiska s potlačením okolního parenchymu.
  • Polynodózní struma – odlišení hyperfunkčních a hypofunkčních uzlů.
  • Difúzní tyreotoxikóza (Gravesova-Basedowova nemoc) – homogenně zvýšená akumulace.
  • Hypotyreóza – nízká nebo žádná akumulace radiofarmaka.
  • Ektopická tkáň štítné žlázy – průkaz lingvální, retrosternální či jiné ektopie.
  • Retrosternální struma – posouzení rozsahu a aktivity tkáně, doplněk k CT/MR.
  • Ověření úspěšnosti terapie (chirurgické či radiojodové).

Kontraindikace a příprava pacienta

  • Relativní kontraindikace: těhotenství, kojení (nutné přerušení kojení na 12–24 hodin dle dávky, znehodnocení odsátého mléka, omezení kontaktu s kojencem).
  • Příprava:
    • vysazení tyreoidální medikace: levotyroxin alespoň 10 dní, trijodtyronin 3 dny,
    • vyloučení podání neaktivního jódu min. 4 týdny,
    • po terapii amiodaronem, RTG kontrastních látkách či jodových antiseptikách odstup až 3 měsíce.

Správná příprava pacienta je klíčová – přítomnost jódu v organismu může zásadně snížit kvalitu nálezu.

Průběh vyšetření

  1. Administrativní část – ověření identity pacienta, anamnéza se zaměřením na tyreopatie, medikaci a kontraindikace. Získání informovaného souhlasu.
  2. Aplikace radiofarmaka – intravenózně 99mTc-pertechnetát (obvykle 200 MBq u dospělého pacienta). Aktivita se přepočítává dle hmotnosti.
  3. Snímání– zahájení asi 15 minut po aplikaci.
    • Standardně planární snímky v přední projekci, s možností doplnění značkovače v oblasti jugula pro přesnou lokalizaci.
    • SPECT/CT: umožňuje trojrozměrnou rekonstrukci, odlišení ektopické tkáně a přesnější kvantifikaci.
  4. Poloha pacienta – vleže na zádech, hlava v mírném záklonu, krk podložen.

Interpretace a klinický význam

  • Normální nález: symetrická distribuce aktivity ve dvou lalocích a isthmu.
  • Toxický adenom: jedno ložisko zvýšené akumulace („hot nodule“) s potlačením okolní tkáně.
  • Hypofunkční uzel: ložisko snížené akumulace („cold nodule“) – diferenciálně diagnosticky nutné vyloučit malignitu.
  • Gravesova nemoc: difúzně zvýšená aktivita, často s exoftalmem a typickými klinickými projevy.
  • Retrosternální struma/ektopie: patologická akumulace mimo normální lokalizaci štítné žlázy.

Hodnotící úskalí:

  • falešně negativní nálezy při recentním podání jodu nebo medikace,
  • falešně pozitivní nálezy při zánětlivých změnách (thyreoiditida).

Radiační zátěž

  • Efektivní dávka: cca 0,013 mSv/MBq.
  • Nejvyšší zátěž: horní část tlustého střeva.
  • Typická aplikace 200 MBq představuje efektivní dávku okolo 2,6 mSv.

Ve srovnání s CT vyšetřením je zátěž nízká, metoda je bezpečná i u polymorbidních pacientů.

Shrnutí pro praxi

Scintigrafie štítné žlázy s 99mTc-pertechnetátem je:

  • základní metodou k posouzení funkce a distribuce tyreoidální tkáně,
  • nepostradatelná při diferenciální diagnostice tyreopatií, uzlů a strum,
  • cenný doplněk sonografie a laboratorních testů,
  • bezpečná, dostupná a s nízkou radiační zátěží.

Správná indikace a interpretace nálezu významně přispívají k diagnostice a rozhodování o dalším postupu v endokrinologii i chirurgii.