Hodnocení sympatické inervace srdce
Paktický průvodce pro indikující lékaře
1. Princip a metoda
123I-metajodbenzylguanidin (mIBG) je syntetický analog noradrenalinu, který využívá presynaptický uptake-1 transportér adrenergních neuronů. Po i.v. aplikaci se ve zdravém myokardu aktivně vychytává sympatickými zakončeními, ukládá se do neurosekrečních vezikul a následně pomalu uvolňuje.
Porucha sympatické inervace myokardu je klíčovou součástí patofyziologie:
- neurodegenerativních onemocnění (Parkinsonova nemoc, DLB)
- srdečního selhání (remodelace myokardu, riziko maligních arytmií)
mIBG scintigrafie umožňuje kvantitativně posoudit funkční integritu sympatických vláken, a tím doplňuje jak strukturu (ECHO, CMR), tak funkci (perfuzní SPECT, PET).
Vyšetření zahrnuje časné a pozdní snímkování (cca 15–30 min a 3–4 hodiny po podání). Klíčovými ukazateli jsou:
- H/M poměr (heart-to-mediastinum ratio) – hlavní kvantitativní parametr
- WR (washout rate) – rychlost úbytku aktivity mezi časným a pozdním snímkem
2. Klinické indikace
A. Kardiologie
1) Srdeční selhání (CHF – HFrEF i HFmrEF)
- posouzení postižení sympatiku, které koreluje se stupněm remodelace
- prognóza mortality a náhlé smrti
- stratifikace rizika maligních arytmií
- pomoc při rozhodování o ICD (u hraniční indikace)
2) Ischemická choroba srdeční (ICHS)
- hodnocení viability sympatických zakončení po infarktu
- vymezení denervovaných zón, které bývají arytmogenní
3) Kardiomyopatie
- dilatační (DMP)
- hypertrofická (HCM) – posouzení autonomního podílu
- Tako-Tsubo – porucha sympatiku bývá výrazná a dynamicky se mění
B. Neurologie
1) Parkinsonova nemoc (G20)
PN vede k výrazné ztrátě kardiálních sympatických neuronů → snížený H/M poměr, zvýšený WR.
2) Demence s Lewyho tělísky (DLB)
Velmi typická těžká dysautonomie → často výrazně snížená akumulace mIBG.
3) Atypické parkinsonské syndromy (MSA, PSP)
Mívají normální nebo lehce sníženou akumulaci mIBG → zásadní diferenciální diagnostika:
- PN / DLB → patologicky nízký H/M
- MSA / PSP → obvykle normální H/M
Doplněk k DaTScan:
- DaTScan posoudí presynaptickou dopaminergní poruchu v mozku
- mIBG posoudí kardiální autonomní denervaci
→ kombinace má velmi vysokou diagnostickou přesnost.
3. Provedení vyšetření
Radiofarmakum
- 123I-mIBG
- Standardní dávka: 185–370 MBq i.v.
Příprava
- Jodová blokáda 1 hodinu před aplikací (KI/Lugol) → zabrání vychytávání volného 123I štítnou žlázou.
- Vysazení léků, které interferují s uptake-1 transportérem:
- TCA antidepresiva
- labetalol
- reserpin
- kokain, sympatomimetika
- některá antipsychotika
(ideálně 48–72 hodin – individuálně podle kliniky).
Snímání
- Planární snímky hrudníku (časné + pozdní)
- SPECT/CT dle potřeby (zlepšení lokalizace, odstranění interference žeber)
Kvantifikace
Heart/Mediastinum ratio
- <1.6 → výrazná denervace
- 1.6–2.0 → hraniční oblast
- 2.0 → fyziologická inervace (závislé na protokolu a kameře)
Washout rate
- Normálně <20–25 %
- 35 % = významně zvýšený sympatický tonus / dysautonomie
4. Interpretace a klinický význam
Parkinsonova nemoc / DLB
- H/M ↓, často výrazně (<1.5)
- WR ↑
→ patognomický vzorec
Atypické parkinsonské syndromy
- H/M většinou normální → zásadní diferenciální marker
Srdeční selhání
- nízký H/M je silným prediktorem mortality
- koreluje s rizikem maligních komorových arytmií
- koreluje s NT-proBNP a remodelingem LK
- využití při výběru pacientů k ICD (borderline případy)
Po infarktu
- mIBG odhaluje „denervační zóny“ větší než perfuzní defekt
→ vyšší arytmický potenciál → prognosticky významné
Shrnutí pro praxi
123I-mIBG scintigrafie myokardu je klíčovým nástrojem pro hodnocení funkce sympatické inervace, který má význam ve dvou hlavních oborech:
Neurologie
- Diferenciální diagnostika Parkinsonovy nemoci vs. MSA/PSP
- Diagnostika DLB
- Objektivizace dysautonomie
Kardiologie
- Stratifikace rizika srdečního selhání
- Prognóza náhlé srdeční smrti
- Identifikace arytmogenních denervačních zón
- Doplněk k perfuzním metodám a k CMR
Metoda je bezpečná, kvantitativní, reprodukovatelná a její správná interpretace může zásadně ovlivnit další léčebný postup – od správného určení neurologické diagnózy až po rozhodnutí o implantaci ICD u pacientů s HF.