Perfuzní scintigrafie plic

Praktický průvodce pro indikující lékaře

Princip a metoda

Perfuzní scintigrafie plic je zavedená metoda nukleární medicíny, která umožňuje zobrazení regionální plicní perfuze a je nepostradatelným nástrojem v diagnostice řady plicních onemocnění.

Po intravenózní aplikaci 99mTc-makroagregátu albuminu (MAA) dochází k jeho mikroembolizaci v plicních kapilárách. Distribuce radiofarmaka odpovídá regionálnímu průtoku krve v plicním řečišti. Scintigrafie tak umožňuje funkčně a kvantitativně posoudit perfuzi obou plic i jednotlivých plicních laloků.

Vyšetření se standardně provádí planárně v několika projekcích a v indikovaných případech i pomocí SPECT nebo SPECT/CT, což zvyšuje  specificitu a usnadňuje interpretaci.

plice-fuze
Perf

Hlavní klinické indikace

1. Plicní embolie (PE)

  • Základní a historicky nejznámější indikace.
  • Princip: perfuzní defekty při PE jsou charakteristicky mismatched (nekorelují s ventilací při kombinovaném vyšetření V/Q).
  • Metoda má vysokou senzitivitu a v kombinaci s ventilací je stále doporučována v evropských i amerických guidelines jako standardní alternativa k CT plicní angiografii (CTPA), zejména u pacientů s kontraindikacemi CT (alergie na kontrastní látky, renální insuficience, těhotenství).

2. Předoperační vyšetření v hrudní chirurgii

  • Kvantifikace regionální perfuze před plánovanou resekcí plic (lobektomie, pneumonektomie).
  • Umožňuje predikci pooperační funkce a rizika respirační insuficience.

3. Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH)

  • Perfuzní scintigrafie je vysoce senzitivní v detekci chronických perfuzních defektů.
  • Slouží k časné diagnostice a monitoraci pacientů indikovaných k chirurgické endarterektomii či k farmakologické léčbě.

4. Další indikace

  • Posouzení funkčního významu jednostranných plicních lézí (tumory, atelektázy, fibrózy).
  • Vyšetření v rámci hodnocení transplantace plic (donor vs. recipient).
  • Funkční doplněk HRCT a MRI při intersticiálních a vaskulárních plicních onemocněních.

Interpretace 

Pozitivní nálezy

  • Perfuzní defekty lokalizované segmentálně či subsegmentálně, ostré ohraničení → suspektní plicní embolie.
  • Nehomogenní perfuze → chronická tromboembolická plicní hypertenze.
  • Snížení nebo absence perfuze v celém laloku/plíci → odpovídá obstrukci velkých cév, tumoru nebo pooperačnímu stavu.

Praktické informace pro indikujícího lékaře

  • Příprava pacienta: žádná speciální; není nutné lačnění.
  • Radiofarmakum: 99mTc-MAA, aplikace intravenózně, dávka dle věku a hmotnosti.
  • Průběh vyšetření:
    • i.v. aplikace radiofarmaka vleže (minimalizace sedimentace částic),
    • snímkování v několika projekcích (obvykle 6–8),
    • v indikovaných případech doplnění SPECT/CT.
  • Délka vyšetření: max. 20 minut
  • Radiační zátěž: nízká, cca 1,5–2,5 mSv.
  • Kontraindikace: těhotenství (relativní); obezřetnost u těžké plicní hypertenze (riziko mikroembolizace při podání velkého počtu částic).

Klinické příklady

  1. Pacientka s dušností a kontraindikací kontrastní látky – perfuzní scintigrafie ukazuje mnohočetné segmentální defekty → diagnóza plicní embolie potvrzena, zahájena antikoagulační terapie.
  2. Muž s karcinomem plic plánovaný k pneumonektomii – kvantifikace perfuze ukazuje dominantní funkci kontralaterální plíce, chirurgický výkon je bezpečně proveditelný.
  3. Pacient s podezřením na CTEPH – perfuzní scan odhaluje chronické perfuzní defekty v dolních lalocích → potvrzení diagnózy a indikace k endarterektomii.

Shrnutí pro praxi

Perfuzní scintigrafie plic je:

  • vysoce senzitivní metoda k detekci akutní i chronické plicní embolie,
  • nepostradatelná v předoperačním hodnocení a v diagnostice CTEPH,
  • bezpečná a s nízkou radiační zátěží, vhodná i u pacientů s kontraindikací CT angiografie,
  • v kombinaci s ventilační scintigrafií (V/Q scan) poskytuje nejvyšší diagnostickou přesnost.

Přestože je v některých případech nahrazována CT technikami, má nadále pevné místo v diagnostice plicní embolie a dalších plicních onemocnění a představuje klíčový nástroj v péči o pacienty s dušností a respiračním selháváním. Má nižší radiační zátěž a nepoužívá kontrastní látky.