Ventilační scintigrafie plic

Praktický průvodce pro indikující lékaře

Princip a metoda

Ventilační scintigrafie plic je funkční radionuklidová metoda umožňující zobrazení regionální plicní ventilace a její korelaci s perfuzí. Její hlavní přínos spočívá v kombinaci s perfuzní scintigrafií (tzv. V/Q [ML1]scan), která poskytuje zásadní informace o poměru ventilace/perfuze a je základní metodou při diagnostice plicní embolie (PE).

Ventilacni-scitnigrafie-plic-2
Vent

Radiofarmaka využívaná pro ventilační studium:

  • 81mKr (krypton) – inertní plyn, ideální pro kontinuální inhalační aplikaci, má krátký poločas (13 s), ale omezenou dostupnost.

Snímkování se provádí planárně v několika projekcích, stále častěji však pomocí SPECT/CT, které umožňuje trojrozměrné hodnocení a fúzi s CT obrazem.

Hlavní klinické indikace

1. Diagnostika plicní embolie (PE)

  • V kombinaci s perfuzní scintigrafií představuje ventilační vyšetření standardní a validovanou metodu pro průkaz PE.
  • Mismatch perfuzního defektu (normální ventilace, ale porušená perfuze) je typickým obrazem akutní embolizace.
  • Naopak matched defekty (porucha ventilace i perfuze) spíše ukazují na jiné plicní patologie (např. CHOPN, pneumonie, nádor).

2. Předoperační vyšetření v hrudní chirurgii

  • Kvantifikace regionální ventilace před plánovanou resekcí (lobektomie, pneumonektomie).
  • Umožňuje predikci pooperační funkce a rizika respirační insuficience.

3. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a astma

  • Hodnocení distribuce ventilace, posouzení stupně a distribuce ventilačních poruch.
  • Využití v diferenciální diagnostice při rozlišení restrikčních a obstrukčních poruch.

4. Intersticiální a jiné plicní choroby

  • Ventilační scintigrafie může dokumentovat nerovnoměrnosti a poskytnout doplnění k HRCT či MRI.

5. Transplantační medicína

  • Hodnocení regionální funkce plic u dárců i příjemců, sledování funkce štěpu.

Interpretace 

Pozitivní nálezy

  • Mismatch – zachovaná ventilace, porušená perfuze → typické pro PE.
  • Matched defect – ventilace i perfuze snížená ve stejném rozsahu → chronické či strukturální onemocnění plic.
  • Difuzní poruchy ventilace – typické u CHOPN, emfyzému nebo těžkého astmatu.

Praktické informace pro indikujícího lékaře

  • Příprava pacienta: bez přípravy; pacient musí být schopen spolupracovat při inhalaci.
  • Průběh vyšetření:
    • inhalace radiofarmaka (plyn nebo aerosol),
    • snímkování v několika projekcích (planárně nebo SPECT/CT),
    • následně provedení perfuzní scintigrafie pro korelaci.
  • Délka vyšetření: 20–40 minut (ventilace + perfuze).
  • Radiační zátěž: velmi nízká (ventilační komponenta cca 0,2–1 mSv, celkově V/Q vyšetření 1,5–3 mSv).
  • Kontraindikace: relativní – pacienti neschopní spolupráce při inhalaci.

Shrnutí pro praxi

Ventilační scintigrafie plic je:

  • klíčovou metodou v kombinaci s perfuzní scintigrafií pro diagnostiku PE,
  • zásadní při plánování chirurgických výkonů na plicích,
  • cenná v hodnocení ventilačních poruch u CHOPN, astmatu a intersticiálních onemocnění,
  • bezpečná, s minimální radiační zátěží a širokým spektrem klinických indikací.

Spolu s perfuzní částí (V/Q scan) představuje jednu z nejcitlivějších metod v detekci plicní embolie a významně doplňuje moderní zobrazovací algoritmy.