Srdce, plíce a cévy

Scintigrafie srdečního svalu

Nejčastěji vyšetřujeme prokrvení srdce, ale podle požadavků Vašeho lékaře můžeme vyšetřit i jiné parametry srdečního svalu. Vyšetření poskytuje informace o tom, zda máte dostatečně prokrvený srdeční sval. Vyšetříme Vám prokrvení srdečního svalu v klidu i při zátěži, protože se může významně lišit, zejména u pacientů s angínou pectoris nebo po infarktu. Součástí vyšetření je tedy také zátěžový test.

Nejvíce se scintigrafie srdečního svalu používá u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Ta je způsobená kornatěním srdečních tepen, které se pak zúží a nejsou schopné přivést k srdečnímu svalu dostatečné množství krve potřebné pro jeho neustálou činnost. Na rozdíl od katetrizace nezobrazujeme srdeční tepny, ale přímo buňky srdečního svalu (u pacientů s ischemickou chorobou srdeční není z pouhé katetrizace mnohdy jasné, kterými cévami a v jakém množství krev k buňkám přitéká). Na rozdíl od katetrizace nepoužíváme žádné kontrastní látky.

Příprava a průběh vyšetření:

Příprava na vyšetření je stejná, jako na zátěžový test na kardiologii. Pokud je to možné, je vhodné tři dny před vyšetřením vysadit betablokátory. Nezbytné je 24 hodin před výkonem neužívat léky a nepožívat potraviny obsahující kofein (pozor na kombinované léky proti nachlazení, nepít kávu, silný čaj, nejíst čokoládu). Všechny své léky si vezměte s sebou, po skončení zátěže je už můžete normálně užívat.

Protože při zátěžovém testu potřebujeme na hrudník nalepit elektrody, je vhodné ho u mužů oholit (podle stupně ochlupení). Pokud se léčíte inzulinem, oznamte to zdravotnickému zaměstnanci při objednání, pozveme Vás na ranní hodinu. Nesnídejte a neaplikujte si inzulin, ale vše si vezměte sebou, po skončení zátěže se najíte a aplikujete si inzulín, jak jste zvyklí. Protože se použité radiofarmakum vylučuje játry a žlučí, potřebujeme, abyste si sebou vzali zhruba 10 dkg čokolády nebo pečivo s máslem a vejcem – sníte si to po podání radiofarmaka.

Obvykle začínáme klidovým vyšetřením – zavedeme Vám kanylu do žíly, podáme radiofarmakum a po 20–30 minutách Vám uděláme první snímkování, klidové. Pak půjdete na zátěžový test. Obvykle šlapete pod dohledem lékaře a sestry na speciálním ergometru. Pokud nemůžete dostatečně šlapat, použijeme speciální lék, který šlapání nahradí. Během zátěže Vám podáme druhé radiofarmakum a zhruba 30 minut po zátěži Vám uděláme druhé snímkování, zátěžové. Vlastní snímkování trvá zhruba 30–40 minut, obvykle děláme jedny snímky vleže na zádech a druhé vleže na břiše. Po skončení druhého snímkování můžete odejít domů. Jak vidíte, vyšetření je poměrně časově náročné, strávíte u nás skoro celé dopoledne.

Scintigrafie plic

Obvykle vyšetřujeme současně prokrvení i provzdušnění plic, je-li potřeba akutní vyšetření, vyšetříme pouze jejich prokrvení.

Nejvíce se scintigrafie plic používá k vyloučení embolie do plicnice, která se obvykle projeví dušností, bolestí na hrudníku nebo kašlem. Embolie znamená ucpání plicní tepny krevní sraženinou. Naše vyšetření nezobrazuje tepny, ale kapiláry, ty nejmenší cévy v plicích. Ukáže nám tedy, jak velká část plicní tkáně není při případné embolii prokrvená. To je velmi významné, protože CT vyšetření ukáže i velmi malé embolie, které nejsou většinou významné, protože omezují prokrvení jen zanedbatelné části plicní tkáně. Navíc nepoužíváme žádné kontrastní látky.

Příprava a průběh vyšetření:

Na vyšetření není nutná žádná příprava. Po vyšetření není nutné žádné zvláštní opatření ani omezení.

Nejprve dostanete injekci do žíly, kterou podáme radiofarmakum pro zobrazení prokrvení plic. Pak si Vás asistent pozve na snímkování. Položíte se na záda, asistent Vám ucpe noc speciální svorkou a dostanete náustek připojený na dvě hadice. Ten si vložíte do úst a za hadice si ho rukama podržíte tak, aby se Vám dobře dýchalo. Do vdechovaného vzduchu přidáváme radiofarmakum pro zobrazení plicního provzdušnění. Současně zahájíme snímkování, které trvá zhruba 10 minut. Po vyšetření odcházíte domů. Pokud je vyšetření akutní, část spojená s vyšetřením plicního provzdušnění se vynechá (dýchání náustkem).

Scintigrafie žilního systému

Vyšetření poskytuje informace o průchodnosti žilního řečiště dolních končetin. Protože při něm používáme stejné radiofarmakum, vždy zobrazíme také prokrvení plic.

Tato metoda se nejvíce používá při podezření na zánět žilního řečiště dolních končetin, který je často provázen embolií do plicní tepny.

Příprava a průběh vyšetření:

Na vyšetření není nutná žádná příprava. Po vyšetření není nutné žádné zvláštní opatření ani omezení.

Asistent Vás uloží na záda na lůžko kamery a přiloží škrtidla nebo manžety tlakoměru nad kotníky a pod kolena. Zavede jehly do žíly na obou nártech, nafoukne manžety a podá radiofarmakum. Současně se spustí snímkování. Při něm pojedete na lůžku pomalu pod detektorem kamery. Poté asistent škrtidla uvolní a celý proces se zopakuje. Pak následuje zobrazení plicní tkáně.

Scintigrafie mízního (lymfatického) systému

Vyšetření poskytuje informace o systému mízních cév a o lymfatických uzlinách. Nejčastěji se používá při otocích dolních končetin nebo jiných částí těla.

Příprava a průběh vyšetření:

Na vyšetření není nutná žádná příprava. Po vyšetření není nutné žádné zvláštní opatření ani omezení.

Asistent Vás uloží na záda na lůžko kamery, zdravotnický zaměstnanec Vám aplikuje pod kůži radiofarmakum a uděláme první sadu snímků. Poté se položíte na lehátko na vyšetřovně a zůstanete půl hodiny v klidu. Následuje druhá sada snímků a poté chodíte volným tempem půl hodiny po chodbě nebo, je-li venku hezky, se můžete jít projít po nemocnici. Následuje třetí sada snímků a vyšetření je hotovo. Pouze v případě, že lymfatický systém nefunguje správně, můžeme si Vás pozvat ještě na čtvrtou sadu snímků za několik hodin.